Firemní večírek.com
«Zpět

SirAel – o výkladu karet


Zdravím přátele věšteckých umění, výkladu karet i všech podobných disciplín.

V poslední době jsem několikrát v různém prostředí čelil otázkám, jak moc přesné odpovědi může výklad karet dát, jakým způsobem funguje a jestli se nejedná jen o past na naivní důvěřivce. Co člověk, to názor… A každý máme na své názory právo. V praxi jsem se setkal zhruba se třemi typy tazatelů, či respondentů.

Tím prvním je naprostý skeptik. „Tak mi teda ukažte, jak to funguje, to chci vidět, co mě jako čeká. Já v takovou blbost absolutně nevěřím.“ Na takový úvod obvykle odpovídám, že je to zcela legitimní právo dotyčného jedince myslet si o práci s kartami cokoliv a mojí povinností určitě není ho o čemkoliv přesvědčovat.

Druhý extrém představují nadšenci – obvykle spíše ženy, které naopak jsou schopné věřit naprosto čemukoliv a jsou přesvědčeny, že karty určitě vědí, co je pro ně nejlepší a doslova visí kartáři či kartářce na rtech. Dosti často také mají jasno co a jak by měly karty sdělit, tedy pochopitelně jen ty dobré věci, ostatní slyšet raději nechtějí. Vyhledat odbornou pomoc psychologa, psychiatra, či odborníka na partnerské vztahy odmítají, ale kartáři či kartářce sdělí se slepou důvěřivostí vše, včetně opravdu intimních soukromých detailů.

Těžko říci, který z těchto dvou přístupů je nebezpečnější. Osobně mám nejraději tazatele, kteří nezapřou zvídavost, ale také nepostrádají základní atributy selského rozumu. Nevadí mi ani člověk, který tvrdí, že je k tomu skeptický, pokud je otevřený diskuzi a dokáže uznat i jiný názor, než je ten jeho. Žádná technika, metoda ani jiná podobná záležitost nikdy za člověka nevyřeší jeho problémy, výklad karet je však dokáže pojmenovat a poukázat na to, jaké jsou příčiny dané situace a případně jakým směrem se mohou vyvíjet. Nic víc, nic míň. Zkrátka takové zrcadlo. Ale člověk musí být ochotný umět přijmout obraz, který v něm uvidí. A to vyžaduje alespoň základní úroveň sebereflexe.

A jak to vlastně celé funguje? Osobně se mi velmi líbí teorie pracující s tzv. „kvalitou okamžiku“. Že podobně jako při losování Sportky, či Sazky je jen jeden pokus a ten je platný, tak i to, jaké karty si člověk vytáhne je právě v tu chvíli ta správná kombinace. Zkrátka brát to spíše jako hru, ostatně klasické hrací karty se původně vyvinuli z těch vykládacích. A navíc, kdo si hraje, nezlobí…

Na viděnou

Jiří “SirAel” Levínský